Renesance pražského brownfildu – příběh Masaryčky

„Masaryčka“ je zlidovělý název Masarykova nádraží, které vzniklo ve 40. letech 19. století na okraji Nového Města Pražského. Nádraží, které nebylo nikdy průjezdné, sloužilo výhradně osobní přepravě. Kolem nádraží se lety vytvářel brownfield, jenž neměl dlouho žádné uplatnění. Bohužel i na vlastním nádraží se neblaze podepsal punc minulé doby. Trvalo poměrně dlouho, než se začala rýsovat změna. Nakonec dostal projekt revitalizace zelenou. Autorem vítězného návrhu první fáze, která zahrnuje výstavbu komplexu budov Masaryčka, bylo renomované a světově proslulé britské studio Zaha Hadid Achitects. Investorem, pro kterého je Masaryčka novou vlajkovou lodí, je společnost Penta Real Estate, jež zde bude mít také své nové sídlo. Společnost má v obnově pražských brownfieldů velké zkušenosti. Za připomenutí stojí například revitalizace celého prostoru od stanice metra Jinonice až ke stanici Radlická na Praze 5, kde se postupně realizovala výstavba na území továrního areálu Waltrovky s oceňovanými kancelářskými budovami (Aviatica, Dynamica, Mechanica) rezidenční čtvrtí, ale i parkem a související infrastrukturou. Nyní výstavba pokračuje v sousední lokalitě Nové Waltrovky.

Konstrukční řešení a suchá výstavba
Kancelářský a obchodní komplex Masaryčky je rozdělen do dvou budov se společným dvouposchoďovým suterénem. Rozloha komplexu má úctyhodný parametr 28 tisíc metrů čtverečních. Na západní straně, tam. kde vzniká nové náměstí, má budova tvar věže. Zaha Hadid svůj koncept odůvodnila tím, že Praha je vnímána jako stověžaté město, a tak chtěla městu dopřát ještě jednu novou věž. Budova má originální fasádu zdobenou zlatým žebrováním a motivy kolejiště. 

Společné prostory v objektu jsou dílem architektonického návrhu studia, ale jednotlivé fit-outy byly navrhovány až na základě požadavků konkrétních nájemců. Liší se nejen architekturou, ale také zpracováním a dokonce nároky na akustické vlastnosti kanceláří. Již dlouhodobě využívá Penta Real Estate pro své projekty v interiéru suchou výstavbu v systému Knauf. Realizátorem suché výstavby Masaryčky byla tentokráte firma Farrao, s.r.o. Masaryčka je ukázkovým příkladem toho, že není nutné vždy používat jen ty nejdražší materiály. V mnoha případech stačí precizní řemeslná práce a kreativní myšlení v důležitých momentech. Samozřejmě, i na této budově jsou situace, které si vyžádaly přidanou hodnotu, například při řešení akustiky nebo požární odolnosti.  
 
Konstrukční řešení obou objektů představuje železobetonový monolitický sloupový skelet se systémem vnitřních komunikačních jader. Pro vstup do budovy jsou k dispozici dvě recepce, jejichž design formují organické kontury. Z větší části jsou vyrobeny z Corianu (AMOS DESIGN), který byl modelován do konkávních i konvexních křivek, na které navázal Barrisol a sádrokartonové konstrukce. Oblouky jsou o průmětu cca půl metru. Pro snadnější tvarování sádrokartonu pomohly dřevěné podložky, které společně s profily vytvořily potřebný tvar. I tak se musely desky (Knauf White) ohýbat a nařezávat.  V oboubudovách je na třicet lobby prostor (24 nadzemních a 6 podzemních), ve kterých jsou komunikační chodby, schodiště a výtahy. Všechny lobby jsou obloženy sádrokartonem včetně podhledů, ve kterých jsou zapuštěna ledková svítidla. Zpracování a výřezy v sádrokartonových podhledech musely být velmi přesně provedeny, aby svítidla tvořila požadovaný design se světelným efektem. Zajímavé je ladění do bílo-černých barev. Povrch sádrokartonových konstrukcí byl navržen do kvality Q2, ale ve skutečnosti se blíží kvalitě Q3, neboť nároky na detaily jsou zde veliké. Ve většině případů se použily klasické sádrokartonové desky Knauf White. 

Na patrech jsou kanceláře (fit-outy) nájemníků, které jsou odděleny bezpečnostními a současně požárními příčkami, neboť se vždy jedná o odlišný požární úsek. Ve fit-outech najdeme zajímavě tvarované příčky a stěny včetně oblouků o průměru 1,5 metru. Příčky, které jsou upevněné ve stropě a v betonové podlaze, jsou standardní. Mnohem více pozornosti zaslouží příčky svěšené ze stropu a k podlaze zakončené sklem, takže tvoří „nadsvětlík“. Aby bylo možné takový oblouk ze sádrokartonu tvarovat, musely se připravit oblouky ze dřeva, které se nasadily na nastřižený profil. To umožnilo, aby oblouk zůstal tuhý a pevný a sádrokartonová deska držela tvar. Fasáda je velkolepě prosklená, což byl důvod k napojení interiérových příček k ní v kluzném provedení. Při jejím zahřívání bude logicky docházet k pohybům. Zde bylo nutné použít v části příčky modré desky Diamant (cca 50–100 cm od fasády). Napojení příček s fasádou generuje totiž další výzvu a tou je akustika. Na provedení těchto detailů velmi záleží. Sloupky fasády jsou proto obloženy sádrokartonem z obou stran. Na sloupky se nalepil plech, těsnící molitan aby se doladila šířka. Poté se vše zaklopilo. V některých fit-outech jsou tyto příčky postaveny kompletně z desek Knauf Diamant.  Objekty mají zdvojené 15cm podlahy. V místech, kde byly svěšené příčky od stropu k podlaze (sádrokarton s navazujícím sklem) musela být řešena akustika také pod podlahou, neboť tam chyběl sádrokarton. Řešením bylo například 6 až 7 nařezaných desek Knauf White tvořící akustický i doslovný blok pod podlahou. 

Bezpečnost a požární odolnost
 
Tradičním oříškem u tak složité budovy je vtěsnat do podhledů i příček všechny instalace, elektro, vzduchotechniku, a dodržet předpisy. Jak známo prostupy významně ovlivňují vzduchovou neprůzvučnost příčky a není vždy snadné ji dodržet v mezích požadavků. Když ovšem dojde k vzájemnému konsensu mezi realizátorem, architektem a investorem, byť se jedná o nájemce, najde se vždy optimální řešení. Například jeden nájemce, aby zakryl instalace včetně elektra a TV, si nechal u příček postavit předstěnu, která vše elegantně skryla. Vzduchová neprůzvučnost takové skladby je perfektní, protože samotnou stěnu tak akusticky neoslabují žádné rozvody. Nároky na stavební vzduchovou neprůzvučnost se pohybovaly v rozmezí od 38 do cca 52 dB. Drtivá většina příček a stěn byla provedena v systému W 112, čili s dvojitým opláštěním bílou deskou nebo modrou (Diamant). Mezi všemi fit-outy jsou předepsány bezpečnostní příčky v kategorii RC3 (BT3), čili například bezpečnostní příčka W 118 v provedení W 112 s Diamantem. Částečně se zde objevuje také provedení instalační příčky W 116.  

Stavba se musela vypořádat s mnoha složitými situacemi. Například v jednom fit-outu byly projektem předepsány u všech vypínačů a zásuvek akustické kastlíky, což nebývá tak složité, ale pokud jich je velké množství, stěny jsou jimi doslova prošpikované. Jinde byly všechny zásuvky a vypínače v jedné linii a s takovými roztečemi, že některé by zasahovaly do profilů. Docházelo také k četným změnám. K dohodě je pak nutný respekt všech zainteresovaných stran. Kromě akustiky a důrazu na preciznost provedení, se realizátor suché výstavby (FARRAO, s.r.o.) musel vypořádat také s protipožární ochranou. Ta se týkala z větší části suterénu, kde jsou instalované konstrukce s 90 až 120minutovou odolností. V těchto místech se objevují speciální protipožární desky Knauf Fireboard 25 mm, a to dokonce ve dvou vrstvách. V patrech požárně technické řešení vyžadovalo požární odolnost již „jen“ 60 minut. V části se protipožární ochrana řešila opláštěním z bílých desek Knauf White a z části červenými deskami Knauf RED Piano. Na patrech se vyčlenily jako samostatný požární úsek serverovny. Zvýšená odolnost vůči vlhkosti se převážně týkala pouze sociálního zařízení a umýváren pro cyklisty, kde hrozí přece jen vyšší vlhkostní zatížení. V „obyčejných“ toaletách na patrech, se tyto těžkosti nepředpokládají. Impregnované desky Knauf Green se použily také ve větší míře na začátku stavby, kdy byla ještě otevřená a hrozilo nebezpečí vlivem klimatických podmínek (suchá výstavba začala v březnu). 

Je logické, že se tak nenápadně jedinečná a zcela originální architektura stala předmětem mnoha diskusí. Jenže když se to vezme kolem a kolem, je to jedině dobře. Praha byla obohacena o nový projekt světově proslulého studia, jenž vzbuzuje emoce. A emotion (emoce) je odvozená od slova motion (pohyb) a ten Praha zcela jistě potřebuje v architektuře i myslích návštěvníků