KLASICKÉ OMÍTKY KNAUF STÁLE V KURZU

Některé materiály časem nestárnou, myšleno morálně. Patří k nim například vápenocementové omítky Knauf. Konkrétně omítka MV 2, která je určena pro ruční zpracování, se vyrábí již od roku 1982. To už je pěkný „pytel“ zkušeností. Pro někoho může být ovšem překvapující, že zájem o tyto omítky neklesá, třebaže na trhu je mnoho konkurenčních značek. Důvod je prostý. Stabilní kvalita a jednoduchost zpracování. 

Omítka Knauf MV 2 je klasickou vápenocementovou omítkou určenou pro realizaci vnitřních i vnějších jádrových omítek. Její roky osvědčená receptura je založena na tradičních komponentech. Hrubost omítky je cca 4 mm. Mezi největší přednosti lze jmenovat snadné nahazování s tím, že velmi dobře drží téměř na každém podkladu, zejména pak na cihle. Proto si zpracovatelé pochvalují obzvlášť lehkost zpracování. Není vhodná pro sádrové podklady. Její využití je široké vyjma skladby zateplovacích systémů. V těchto případech se nepoužívá, protože u zateplovacích systémů dochází ke značnému pnutí izolantu, a proto by na povrchu omítky vznikaly trhliny. Obsah cementu v receptuře je okolo 7 %, což akceptují ve většině případů také památkáři, a tak je možné ji používat při rekonstrukcích historických staveb. Lze s ní klasicky omítat zdivo, vyplňovat kamenné nebo cihelné zdivo, vyrovnávat nerovnosti apod. Ve většině případů se povrch jádrové omítky opatří stěrkou nebo zušlechtěnou omítkou, štukem. Ale dokážeme s ní vytvořit i jiný zajímavý povrch. Například tím, že omítnuté zdivo ometeme koštětem nebo kartáčem. Vznikne tak v podstatě moderní pohledová struktura. V tomto smyslu se kreativitě meze nekladou.

Jemnější strukturu má sesterská omítka Knauf MV 1, ale jinak se jedná o stejný typ malty s totožným obsahem cementu. Hrubost je v tomto případě 1,2 mm, což může být pro někoho atraktivní na pohled, pokud třeba nechce realizovat finální štuk nebo stěrku. Pro obě omítky platí zásada ručního zpracování, přičemž rozmíchání se realizuje nejlépe v bubnové míchačce, i když mnohdy postačí ruční míchání nebo s pomocí vrtačky. Tloušťka jedné vrstvy omítky je od 10 do 25 mm, přičemž s omítkou MV 2 je možné nahodit i větší tloušťku, ale vzniká tu riziko tvorby mikrotrhlin, které ale nejsou v podstatě závadné, a pokud se omítka na závěr štukuje, pak problém nevznikne. Jsou ovšem případy, kdy potřebujeme udělat více vrstev. Postup je takový, že se omítka nahází na zdivo, stáhne se do roviny, pročísne se do stromkového vzhledu, aby se voda neusazovala v drážkách, a potom se nechá 2 až 3 dny zatvrdout. Poté se pokropí vodou a může se nahazovat druhá vrstva (penetrovat se nemusí). 
Kromě dvou zmíněných ručně zpracovatelných omítek má Knauf ve svém portfoliu také omítky vhodné pro strojní zpracování. Je to omítka MVS 1 a MVS 2. Účel i použití jsou identické. Vytvrzování jádrových omítek Knauf probíhá v horizontu 1 mm omítky = 1 den. V ideálním případě však 28 dní. Podklad může, ale i nemusí být penetrován. Většinou stačí povrch navlhčit. Pokud se omítá stěna s rozdílnými materiály (například žula a kameny) je vhodné nejprve nahodit cementový špric (Knauf MCS 2) a pak teprve jádrovou omítku.