Je podvečer a slunce vrhá na věž kladenského vodojemu poslední sluneční paprsky, než definitivně zapadne. V nejvyšším patře vodojemu máme město jak na dlani. Postupně se rozsvěcují světla a věž se obléká téměř do kýčovitého hávu. V roce 2019 zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce s výrazným přispěním materiálů Knauf, a my jsme se přijeli podívat, jak to všechno dopadlo.
Kladenský vodojem je představitelem pozdního funkcionalismu užitkové architektury, který postavilo město Kladno v roce 1933. Konstrukce byla navržena ze železa a tvořilo ji osm sloupů, jejichž půdorys vytvořil pravidelný osmiúhelník vepsaný do kruhu o průměru 10,35 metrů. Konstrukce byla nato obehnána cihlovým zdivem, které ovšem nebylo nosné, ale plnilo pouze funkci architektonického prvku. Vlastní nádrž na vodu pojmula až 800 m3 vody. Na konci 80. let minulého století vodojem přestal sloužit svému účelu a zůstal po dlouho dobu nevyužit. V roce 2014 se zrodil nápad vodojem zrekonstruovat a vytvořit zde zázemí provozního dispečinku Středočeských vodáren. Při rekonstrukci se stal sádrokarton snad nejdůležitějším materiálem, tedy kromě ocelových konstrukcí. Třeba v hlavní komunikační šachtě jsou akustické děrované desky Cleaneo a červené RED Piano (z důvodu požární bezpečnosti). Jinde jsou podhledy z bílých desek White, pohledové opláštění nosníků, někde najdete požární podhledy (RED Piano) a na toaletách impregnované Green desky. Podrobně jsme o rekonstrukci psali v Knaufstylu 2019.
K čemu vodojem dnes slouží?
Dispečink Středočeských vodáren, a.s., (SVAS) řídí zásobování vodou necelých 300 tisíc obyvatel okresu Kladno, Mělník a dále také část okresu Praha-západ, Praha-východ a Rakovník. Kromě toho se stará o to, aby se odkanalizovala a čistila odpadní voda od přibližně 180 tis. obyvatel tohoto regionu. Dispečink prostřednictvím nejmodernější technologie umí monitorovat a řídit chod této infrastruktury na dálku a také střeží prostřednictvím kamer a bezpečnostních čidel i fyzickou bezpečnost svěřených objektů. Dispečeři pracující ve čtvrtém patře monitorují a vyhodnocují průtoky vody, tlak vody, množství a plynulost zásobování včetně reálné produkce pitné vody z jednotlivých zdrojů. V případě odpadních vod se hlavně kontroluje provoz čerpacích stanic odpadních vod, což je obzvlášť důležité v období dešťů, kdy kromě standardní odpadní vody přibude voda dešťová, která nateče do většiny kanalizačních sítí, a je potřeba sledovat, jak probíhá její čištění v čistírnách odpadních vod. V momentě, kdy dojde k poruše nebo neobvyklé situaci, je třeba ji neprodleně řešit. Dispečer se o poruše dozví ještě dříve, než ji zaznamenají zákazníci. Při prasklém potrubí musí tedy dispečer rozhodnout, zda se zásobování postižené oblasti zajistí obtokem po jiné trase, nebo za pomocí cisteren náhradního zásobování vodou. Problémy v čistírně odpadních vod se pak řeší s příslušnými specialisty. Mezi nejčastější poruchy patří prasklé potrubí, ke kterému dochází, věřte nebo ne, v průměru 2 x denně. Vedle toho ale také dochází často k ucpání nebo porušení některého kanalizačního řadu, podle statistických čísel z loňského roku v průměru dokonce 3x denně. Příčina je zřejmá – do obnovy sítě se za minulého režimu nevkládaly téměř žádné finanční prostředky a materiály, které se tehdy používaly, nejsou ve srovnání se současnou dobou kvalitní. S důsledky tohoto dědictví se vodohospodáři perou každý den.
Voda musí téct
SVAS vyrobily v roce 2021 přes 15 milionů m3 vody, což představuje 15 bilionů litrů pitné vody. To odpovídá přibližně 41 tisícům m3 neboli 41 milionům litrů za den. Hlavním zdrojem vody je prameniště Mělnická Vrutice, která patří k nejkvalitnějším v celé ČR. Je to podzemní voda z hlubinných vrtů, která se filtruje pod masivem České křídy v oblasti Krkonoš a Orlických hor dva roky, než se z hloubky 70 až 80 metrů odebírá a pouští do vodovodní sítě. „Pitná voda v české republice je velmi kvalitní, protože máme přísné normy a je to vlastně nejkontrolovanější potravina,“ vysvětluje Ing. Bohdan Soukup, Ph.D., MBA, zástupce technického ředitele pro Zónu střední a východní Evropa pro korporátní projekty a technický ředitel Středočeských vodáren, a.s. „Jsme povinni sledovat více než 150 chemických, fyzikálních i mikrobiologických parametrů. Tradice „stavovské hrdosti“ českých vodárníků je zhruba 150 let stará a je pro nás otázkou prestiže, aby kvalita pitné vody z kohoutku byla ta nejlepší možná. I proto uděluje Světová zdravotnická organizace WHO České republice ve svých hodnoceních vždycky 5 kapek, což znamená, že se u nás cestovatelé z cizích zemí nemusejí bát napít vody z kohoutku kdekoliv a kdykoliv a neriskují žádné zdravotní problémy.“ Pro zajímavost – k dalším zdrojům vody patří nádrž Klíčava, prameniště Liběchovka a prameniště Stříbrník. SVAS rovněž nakupuje vodu ze zdroje Želivka.
Páté a šesté edukativní patro
Zatímco šesté nejvyšší patro je uzpůsobeno prezentačním účelům, v pátém patře se mohou návštěvnicí na pohyblivých obrazovkách dozvědět více o biodiverzitě a vůbec o všem, co je důležité k souznění člověka s přírodou. Je zde interaktivní formou vysvětleno, jak důležitá je ochrana vodních zdrojů a jak složitá je cesta pitné vody od zdroje k odběrateli a zpět. Vzdělávací zázemí je určeno především školám, přičemž se počítá, že zde bude probíhat i část například vlastivědné výuky.